Terapeuticky využívaná Galerie by měla být jakousi oázou klidu a harmonie, kde by se člověk mohl nerušeně zastavit, hledat a nacházet návrat ke kráse a řádu, objevovat svou cestu ke Světlu.

V Galerii byl realizován projekt „přímého přenosu z krajiny srdce", tepajícího srdce z granátu a křišťálu, symbolu univerzálního kosmického řádu umožňující interakci s divákem.

Galerie byla rozšířena o unikátní prostory tvořené kombinací vitrážových objektů a hvězdných symbolů z polodrahokamů, vytvářejících střídáním přirozeného a umělého osvětlení nekonečné proměny pro oko a duši člověka. V tomto pojetí všesmyslového, ale i transpersonálního působení uměním není galerie jen pouhou klasickou výstavní síní, ale stává se novodobým sakrálním prostorem se základní křesťanskou orientací, prostředím k duševní i duchovní regeneraci a harmonii.