Milá paní Emo!
Těžko se hledají slova v takovéto smutné chvíli. Všichni, kdo jsme Vašeho manžela znali, budeme na něj s úctou vzpomínat.
Upřímnou soustrast.

Milá Emo,
přijměte mou upřímnou, hlubokou soustrast.
Když jsem se záhy v neděli dozvěděl zprávu o Zdeňkově úmrtí, nechtěl jsem tomu vůbec věřit. Shodou okolností jsem totiž právě v sobotu právě na Zdeňka myslel a napsal jsem si do diáře, že mu tenhle týden zavolám. Začátkem května mi totiž vyjde nový román, kde v povzbuzujících souvislostech přímo uvádím Galerii Cesty ke světlu v Zakouřilově ulici. A hodlal jsem Zdeňkovi přivézt korektury, abych ho potěšil.
Až kniha vyjde, určitě Vám ji přivezu alespoň jako památeční vzpomínku na vzácného člověka a letitého přítele.

Po mnohém člověku, po jeho odchodu ze života nezůstane ani vzpomínka. Po panu Hajném zůstanou nejen vzpomínky, ale také zjevená krása. Kdo rozdával krásy a radost, ten nežil nadarmo.
A pokud člověk odchází uprostřed rozdělané práce a plánů, znamená to, že žil naplno s radostí.
Hodně síly a Boží podpory k překonání toho, co nelze nikdy změnit.
Upřímnou soustrast.

Vážená rodino, spolupracovníci a přátelé pana Zdeňka Hajného,
hluboce nás zasáhla zpráva o úmrtí úžasného umělce a člověka pana Zdeňka.
Navštívily jsme opakovaně váš kouzelný svět a vzpomínky na něj nosíme stále v srdci.
Svět je zase chudší. Přišel o velkého umělce a skvělého člověka, ale jeho dílo bude žít dát…
Pozůstalým přejeme hodně síly a zdraví!